|
|
Válečné uprchlictví a nucené vysídlení v českých zemích v letech 1914-1920
Rejzl, Bohuslav ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Předkládaná disertační práce si klade za cíl přiblížit fenomén nucených migrací civilního obyvatelstva v době první světové války na území Rakouska-Uherska, a to se zvláštním zřetelem k českým zemím Studie se neomezuje na jedinou partikulární skupinu uprchlíků na základě etnické či národnostní příslušnosti, ale nabízí pohled na etnickou pluralitu v místě jejich dočasného azylu. Práce se pokusí o syntézu dosavadních poznatků k průběhu a podmínkám nuceného vysídlení civilního obyvatelstva na východní a italské frontě a představí proces začleňování uprchlíků a evakuovaných osob na území Čech a Moravy. Na základě studia archivních pramenů rakouské a české provenience věnuje pozornost rekonstrukci života v uprchlických táborech, systému sociální a zdravotní péče v obcích, duchovnímu životu a v neposlední řadě procesu reemigrace a repatriace, a to s ohledem na jeho kontinuitu v poválečných letech. V sociopolitickém kontextu prvních let Československa se práce zaměří na postavení válečných uprchlíků, představí proces likvidace uprchlické péče a obraz života v uprchlických táborech v době poválečné demobilizace.
|
|
|
Život v uprchlických táborech v Bavorsku po druhé světové válce
Hypšová, Ilona ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Název práce: Život v uprchlických táborech v Bavorsku po druhé světové válce Autor práce: Ilona Hypšová Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Hnilica, Ph.D. Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá životem v uprchlických táborech v Bavorsku po druhé světové válce. K tomu si pokládá několik otázek, mezi něž patří: "Jaká byla situace ve střední Evropě, především v Československu a Německu mezi léty 1945-1955?", "Z jakého důvodu lidé odcházeli či utíkali z Československa? Jaké byly jejich začátky v uprchlických táborech? A "Jaký zde byl život?". Problematika útěků a odchodů z Československa souvisí s poválečnou situací jak v ČSR, tak Německu v letech 1945-1955. Její studium ukazuje na složitost doby v obou zemích. Československo se pomalu ocitá pod nadvládou komunistické strany, Německo je v troskách, zpočátku rozdělené mezi čtyři vítězné velmoci: USA, Velkou Británii, Sovětských svaz a Francii. Bezprostředně po válce jsou z Československa vyhnáni a následně odsunuti sudetští Němci, kteří nacházejí útočiště ve zničeném Německu, především v Bavorsku. K prchajícím Němcům se jen o málo později přidávají českoslovenští uprchlíci, jež utíkají před nově nastoleným režimem. Jejich cesty směřovaly do Spojených států nebo Austrálie, ale první kroky uprchlíci trávili právě v německých táborech. Pro pochopení dané...
|
|
|
Analýza - odhad nepřímých obětí ozbrojených konfliktů v Súdánu na příkladě Dárfúru
Veselý, Lukáš ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza dopadů ozbrojených konfliktů na místní obyvatele na příkladě konfliktu v súdánském Dárfúru, a to zejména zhodnocení počtu obětí konfliktu v rozlišení obětí přímých a nepřímých. Práce se snaží odpovědět na dvě základní otázky. Zda počet nepřímých obětí v důsledku zhoršení životních podmínek například vysídlením výrazně převýšil počet obětí padlých přímo v boji či následkem násilných represí a dále jakou vahou působil faktor vysídlení na úmrtnost populace. Práce je členěna do dvou hlavních kapitol. První hlavní kapitola se zabývá diskuzí stávající literatury týkající se problematiky dopadů ozbrojených konfliktů na postiženou populaci. Další část je věnována popisu vzniku a průběhu konfliktu. Druhá hlavní kapitola se zabývá samotnou analýzou dopadů konfliktu na místní populaci a následnou diskuzí výsledků. Klíčová slova Ozbrojené konflikty, nepřímé oběti, uprchlické tábory, Súdán, Dárfúr
|
|
| |
|
|
Počátky sociálnědemokratického poúnorového exilu (1948-1953)
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent) ; Kuklík jun., Jan (oponent)
HORÁK, Pavel, Počátky poúnorového sociálnědemokratického exilu (1948-1953), Praha, Karlova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2014, 392 s. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Disertační práce analyzuje, jakým způsobem byla v letech 1948-1953 formována sociálnědemokratická exilová strana. Sleduje kdo, jak a proč se na tomto procesu mohl nebo chtěl podílet. Téma nahlíží z institucionální perspektivy "exilové strany". Popisuje, jak byla strana organizována a vyjednávána. Kromě osobních příběhů v kulisách uprchlické každodennosti zkoumá, co znamenalo být "sociální demokrat" v "poúnorovém exilu" a zda "exilová strana" vytvářela vlastní sféru komunikačního prostoru k formulaci programu a nejrůznějších požadavků a iniciativ. Práce se koncentruje na formativní období "exilu". Je vymezena rokem 1953, který potvrdil dlouhodobější, bipolární charakter světového řádu. Hypotézou je tvrzení, že se v rámci československé poúnorové migrace formovala "exilová sociálnědemokratická strana" jako instituce, která na základě určitých kritérií vytvářela vlastní komunikační, sociální a migrační sítě. Text přitom neignoruje historický subjekt "obyčejných", "low-level" migrantů. Popisuje podmínky, v jakých "strana" a jednotliví aktéři působili, a na základě několika sond a...
|
|
|
Analýza - odhad nepřímých obětí ozbrojených konfliktů v Súdánu na příkladě Dárfúru
Veselý, Lukáš ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza dopadů ozbrojených konfliktů na místní obyvatele na příkladě konfliktu v súdánském Dárfúru, a to zejména zhodnocení počtu obětí konfliktu v rozlišení obětí přímých a nepřímých. Práce se snaží odpovědět na dvě základní otázky. Zda počet nepřímých obětí v důsledku zhoršení životních podmínek například vysídlením výrazně převýšil počet obětí padlých přímo v boji či následkem násilných represí a dále jakou vahou působil faktor vysídlení na úmrtnost populace. Práce je členěna do dvou hlavních kapitol. První hlavní kapitola se zabývá diskuzí stávající literatury týkající se problematiky dopadů ozbrojených konfliktů na postiženou populaci. Další část je věnována popisu vzniku a průběhu konfliktu. Druhá hlavní kapitola se zabývá samotnou analýzou dopadů konfliktu na místní populaci a následnou diskuzí výsledků. Klíčová slova Ozbrojené konflikty, nepřímé oběti, uprchlické tábory, Súdán, Dárfúr
|
host ::
RSS.